Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o dietní vláknině a jejich účincích na lidský organismus. V posledních letech existují značné rozpory a nejednotnost v názorech a pojmech užívaných v této oblasti, proto autoři v článku uvádějí definice a klasifikace dietní vlákniny. Klasifikace dietní vlákniny podle chemické struktury je zobrazena v přehledném schématu. Nedílnou součástí je členění vlákniny na rozpustnou (SDF – Soluble Dietary Fibre) a nerozpustnou (IDF – Insoluble Dietary Fibre) i popis funkce obou typů vláknin na gastrointestinální trakt. Dále jsou charakterizovány jednotlivé typy dietních vláknin, jejich výskyt a obsah v potravinách, štěpení a působení v gastrointestinálním traktu. V oddíle Význam vlákniny jsou popsány jednak konečné produkty anaerobní fermentace dietní vlákniny v tlustém střevě, kterými jsou krátké mastné kyseliny (SCFA – Short Chain Fatty Acid) – acetát, propionát, butyrát, dále vodík,methan a oxid uhličitý, a účinek těchto metabolitů na střevní sliznici a jaterní 3-hydroxy-3-methylglytaryl-CoA-reduktasu. Významnou část tvoří výsledky studií zabývajících se vlivem podávaných různých druhů dietní vlákniny (SDF či IDF) na metabolické a nutriční poruchy, popř. užití dietní vlákniny jako prevence při vzniku kardiovaskulárních chorob (10letá studie Cardia). Autoři rovněž upozorňují na negativní účinky vlákniny, jednak při nadbytku podávané vlákniny (např. při nadměrné konzumaci čistých otrub) u veganů či makrobiotiků, jednak u pacientů se stomií. Pro pozitivní účinek má klíčový význam podíl rozpustné a nerozpustné dietní vlákniny v přijímané potravě. Nutriční kvalitu vlákniny lze hodnotit stanovením konečných produktů anaerobní fermentace po aplikaci definované vlákniny, např. stanovením methanu ve vydechovaném vzduchu.

        Klíčová slova: dietní vláknina, definice a klasifikace vlákniny, rozpustná a nerozpustná vláknina, krátké mastné kyseliny, methan.