Komplikace transsfenoidálních operací u našich
nemocných – příčiny a řešení
Náhlovský J.1, Česák T.1, Látr I.1, Čáp J.2, Žižka J.3, Krajina A.3
1Neurochirurgická klinika LF UK, FN Hradec Králové 21. interní klinika LF UK, FN Hradec Králové 3Radiologická klinika LF UK, FN Hradec Králové |
|
Souhrn:
Transsfenoidální přístup, využívaný u operací většiny adenomů hypofýzy i některých jiných lézí je
považován za bezpečný. Přesto je zatížen komplikacemi, které mohou být méně závažné i potencionálně
nebezpečné. V retrospektivní studii hodnotíme naše nemocné operované v průběhu 29 let (1974–2002)
a srovnáváme výsledky v celém souboru (470 nemocných) s částí souboru z posledních 10 let (220
nemocných). Ze srovnání čísel je patrné, že počty méně závažných komplikací zůstávají přibližně stejné
i když lehce vyšší (nový hormonální deficit 7,0–7,9 %, diabetes insipidus v 2,8–2,8 %, peroperační
23,2–24,8 % a pooperační likvorea v 4,5–4,8 %). Ubylo těch nejzávažnějších komplikací (4,5–2,8 %), mezi
něž jsme počítali 4 úmrtí, dále meningitidy, zhoršení vizu a všechny stavy vedoucí k operační revizi.
Letalita se snížila z 0,85 na 0,48 %. V případě poranění aneuryzmatu a. carotis interna jsme úspěšně
použili již v roce 1982 balonizaci (uzávěr ACI). Bez jakýchkoli komplikací bylo 129 (28,2 %) nemocných.
Komplikacím lze předcházet stálou orientací v operačním poli. Méně závažné lze řešit konzervativně
– včetně likvorey (tkáňová lepidla, lumbální drenáž), cévní poškození je třeba včas rozpoznat a aktivně
léčit.
Klíčová slova:
transsfenoidální operace, operační komplikace, iatrogenní cévní poranění, adenom
hypofýzy
|