Rezistence na aktivovaný protein C
a hluboká žilní trombóza v těhotenství
Procházka M.1, Krčová V.2, Hrachovec P.1, Kudela M.1, Slavík L.2
1Porodnicko-gynekologická klinika FN a LF UP Olomouc, přednosta prof. MUDr. M. Kudela, CSc. 2Hematoonkologická klinika FN a LF UP Olomouc, přednosta prof. MUDr. K. Indrák, DrSc. |
|
Souhrn:
Cíl studie: Stanovení výskytu rezistence na aktivovaný protein C (APC – R) u těhotných a šestinedělek
s prokázanou diagnózou hluboké žilní trombózy nebo plicní embolizace.
Typ studie: Kontrolovaná případová studie.
Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická a Hematoonkologická klinika FN Olomouc. Metodika: V souboru 33 žen s prokázanou hlubokou žilní trombózou byly vyšetřeny rezistence na
aktivovaný protein C, (Coatest® APC rezistence Chromogenix), hladina proteinu C, S, antitrombinu
III, protrombinu, heparin II kofaktoru a plazminogenu. Pacientky s APC poměrem pod 1,86
byly testovány PCR analýzou na přítomnost FV:Q506 alely.
Kontrolní soubor činilo 51 těhotných zvolených náhodným výběrem.
Statistické vyhodnocení bylo provedeno programem STATISTICA. Pro analýzu kontinuálních proměnných
byl použit Studentův t-test, pro analýzu kategoriálních proměnných pak 2-test (a porovnání
dvou relativních hodnot). Jako statisticky významné byly považovány hodnoty p<0,01.
Výsledky: V souboru těhotných s prokázanou žilní trombózou byl průměrný věk 31 ± 3,1 let, hmotnost
75,3 ± 7,9 kg a BMI 28,7 ± 4,3. Všechny parametry jsou statisticky významné (p<0,01). Nejvíce
– 54,5 % trombóz se vyskytlo ve třetím trimestru a 67 % bylo lokalizováno v levé ileofemorální
oblasti. APC rezistence byla pozitivní u 17 (51,5 %) s HŽT vs 5 (9,8 %) v kontrolní skupině (p<0,01).
Faktor V. Leiden jsme prokázali u 11 (33,3 %) vs 3 případy (5,9 %) v kontrolní skupině (p<0,01).
Závěr: Získaná APC rezistence a Leidenská mutace představují významný rizikový faktor vzniku
hluboké žilní trombózy v graviditě.
Klíčová slova:
trombóza, těhotenství, trombofilie
|