K určení skalpové projekce kortikálních mediánových SEP jsme použili diferenciálního módu skalpového záznamu. Hlavní výhodou tohoto přístupu je záznam potenciálových změn generovaných v omezené korové oblasti přilehlým párem skalpových elektrod. Vyšetřili jsme 29 subjektů. Sada pěti párů povrchových elektrod byla připevněna podél linie spojující F4 a P4. Ve frontálních a perirolandických záznamech se u 11 subjektů (38 %) nenašla odpověď. U 14 subjektů se během 34–52 ms vyvinul pozdní zvrat fáze. Odpovědi v prerolandických, předních a zadních rolandických a parietálních bodech vykazovaly rostoucí amplitudy v předozadním směru (0,99 µV frontální a 2,48 µV rolandické zadní) a postupně se prodlužující latence vrcholů (o 1,18 ms–7,01 ms,průměr 3,9 ms).U21 subjektů se zvrat fáze rozvinul na rolandické úrovni během 19–24 ms, proložen jednou nebo dvěma hybridními odpověďmi. Diskutuje se důležitost objemového vedení. Velký odpor kosti a objemové vedení měkkých tkání mezi korou a kožním povrchem způsobují široce rozloženou a interindividuálně rozdílnou projekci zmenšené korové odpovědi na skalp. Diferenciální skalpový záznam kopíruje korovou aktivitu relativně věrně a ukazuje jenom jednu sadu korových somatosenzorických generátorů, lokalizovanou v rolandické/ peri-rolandické oblasti.

        Klíčová slova: SEP n. medianus, diferenciální skalpový záznam, objemové vedení