Na úvodní stránku ČLS JEP ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. Ev. PURKYNĚ
Časopisy - Článek
Na úvodní stránku ČLS JEP Aktuality O Společnosti O nakladatelském středisku Časopisy Vyhledávání Knihy Supplementa Katalog
 
  Anglicky / English version Čes. Revmatol., 12, 2004, No.2, p.76-80
 
Antibiotická léčba reaktivní artritidy pacientů z Národního registru revmatických chorob 
Dejmková H.1, Mareš Z.1, Johanedisová J.2, Vítek P.3, Galatíková D.4, PetrováS.5, Lád V.6, Bačkovská M.7  

1Revmatologický ústav Praha, 2Revmatologická ambulance Děčín, 3Centrum rehabilitace Zlín, 4Nemocnice – revmatologická ambulance Bruntál, 5Revmatologická ambulance Znojmo, 6Fakultní nemocnice, Dětská klinika Plzeň, 7Revmatologická ambulance Nové Město na Moravě
 


Souhrn:

       Článek je koncipován do dvou částí. První část seznamuje s literárními údaji o úloze antibiotické léčby nemocných s reaktivní artritidou. Druhá část článku podává informace o významu antibiotické léčby pacientů s reaktivní artritidou z Národního registru revmatických chorob. Cíl sledovánívyhodnotit vztah mezi úvodní antibiotickou léčbou a dlouhodobou terapií u nemocných s reaktivní artritidou z Národního registru revmatických chorob. Metody. Pacienti, kteří byli zařazováni do registru od roku 1999 do roku 2001 byli vyzváni po 2 letech ke kontrolnímu vyšetření. Z původního souboru reflektovalo na vyzvání 40 nemocných (50 %). Kontrolovaný soubor byl rozdělen do dvou skupin – na skupinu, která byla v úvodu léčena antibiotiky a na skupinu neléčenou antibiotiky. V jednotlivých skupinách byla vyhodnocena jednak celková terapie, jednak terapie s ohledem na její typ (nesteroidní antirevmatika, kortikosteroidy, salazopyrin) a skupiny byly vzájemně statisticky porovnány. Výsledky. Nebyly zjištěny statisticky výrazné rozdíly v celkové terapii mezi skupinami (41,2 % v ATB léčené a 56,5 % v ATB neléčené skupině zůstává na terapii po dvou letech). Rozdíl mezi skupinami nedosáhl rovněž statistické významnosti v terapii nesteroidními antirevmatiky (5,9 % v ATB léčené skupině a 17,4 % v ATB neléčené skupině), ani v terapii salazopyrinem (29,4 % v ATB skupině a 34,8 % v ATB neléčené skupině). Statisticky významný rozdíl mezi skupinami byl zjištěn pouze v terapii kortikoidy (17,7 % v ATB léčené skupině a 8,7 % v ATB neléčené skupině). Vzhledem k malýmčíslům je však tento rozdíl obtížně interpretovatelný. Závěr. Získané výsledky jsou ve shodě s literárními údaji. Terapie antibiotiky prognózu nemocných s reaktivní artritidou z Národního registru neovlivnila.

        Klíčová slova: reaktivní artritida, antibiotické studie, Národní registr revmatických chorob
       

Objednat toto číslo jako - FYZICKÁ OSOBA nebo PODNIKATELSKÝ SUBJEKT

  ZPĚT NA OBSAH  
 
 
| HOME PAGE | KÓDOVÁNÍ ČEŠTINY | ENGLISH VERSION |
©  1998 - 2008 ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. E. PURKYNĚ
Výroba: NT Servis, s.r.o., provozovatel serveru P.E.S. consulting, s.r.o.
WEBMASTER