Cíl studie: Syndrom amniových pruhů (ABS) je vzácně se vyskytující nozologická jednotka, kterou představují deformity končetin, kraniofaciálního skeletu, hrudníku, měkkých tkání a pupečníku. Význam ABS vzrostl v 90. letech v souvislosti s invazivními diagnostickými metodami, jako je amniocentéza a kordocentéza, a v poslední době dokonce s expozicí některým lékům, popř. misoprostolu. Proto jsme se rozhodli studovat mechanismus vzniku amniových adhezí, který je důležitý z hlediska vzniku malformace. Typ studie: Experimentální studie. Název a sídlo pracoviště: Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Centrum biomedicínských oborů, Oddělení histologie a embryologie, Praha. Metodika: Na základě naší předchozí zkušenosti jsme užili jako vhodný model vyvíjející se kuřecí embryo, kterému byl čtvrtý embryonální den aplikován celkový telecí histon. Výsledky: Adheze mezi tělem embrya a amniem, spojené s nekrózou buněk, byly následovány poškozením nesoucím všechny znaky ABS. Závěr: Některé látky přítomné v amniové tekutině mohou poškodit jak epitel amnia, tak povrchu těla a vyvolat poškození, které je typické pro ABS.

        Klíčová slova: syndrom amniových pruhů, experimentální model