Idiopatická trombocytopenická purpura patří mezi základní klinické jednotky charakterizované především trombocytopenií. Jedná se o autoimunitní onemocnění vyvolané protilátkami proti glykoproteinům trombocytární membrány, nejčastěji GP IIIa/IIb a GP Ib/IX. Kromě základních laboratorních vyšetření (krevní obraz, biochemie), ale i speciálních vyšetření, jako je sternální punkce, doplňuje diagnostiku imunocytoflowmetrie a MAIPA s detekcí protilátek proti trombocytům a vyšetření přežívání trombocytů. Použitím dalších laboratorních vyšetření (KO v oxalátu) je nutné ITP odlišit od „pseudotrombopenie“. Sekundární autoimunitní trombopenie vyloučíme pomocí laboratorních testů, kterými diagnostikujeme systémová onemocnění, poruchy štítné žlázy, paravirové trombopenie atd. Pro diagnostiku jiných sekundárních trombopenií vč. těch, které jsou způsobeny hypersplenismem či postižením kostní dřeně jiným, nejčastěji maligním onemocněním, slouží mnoho laboratorních či zobrazovacích metod. Kromě shrnutí diagnostických možností ITP autoři analyzují léčebné možnosti - počínaje léčbou kortikoidy a u závažných krvácení vysoce dávkovanými imunoglobuliny přes léčbu 2. linie, kterou je splenektomie, až po obtížně léčitelné refrakterní formy tohoto onemocnění a poukazují na nežádoucí účinky některých nekonvenčních léčebných protokolů.

        Klíčová slova: idiopatická trombocytopenická purpura - imunoglobuliny - kortikoidy - splenektomie - MAIPA.