Chirurgická léčba maligních nádorů
štítné žlázy u dětí
Janoušek P.1, Kabelka Z.1, Betka J.2, Boleslavská V.1,Vlček P.3, Kodet R.4, Astl J.2
Klinika ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN Motol, Praha, přednosta doc. MUDr. Z. Kabelka1 Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol, Praha, přednosta prof. MUDr. J. Betka, DrSc.2 Klinika nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FN Motol, Praha, přednosta doc. MUDr. P. Vlček, CSc.3 Ústav patologické anatomie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol, Praha, přednosta prof. MUDr. R. Kodet, CSc.4 |
|
Souhrn:
Úvod: Zhoubné nádory štítné žlázy jsou u dětí vzácné. Incidence je uváděna okolo 1 : 1000 000.
Diagnostika nádorů štítné žlázy u dětí zahrnuje vyšetření endokrinologické (posouzení funkčního stavu
žlázy) a sonografii štítné žlázy a krku včetně lymfatických uzlin. Na základě klinického obrazu a sonografického
nálezu je indikován odběr materiálu na cytologické vyšetření zpravidla metodou - punkce
tenkou jehlou (FNAB). Léčba zhoubných nádorů štítné žlázy i u dětí zahrnuje více léčebných modalit.
Chirurgickou léčebnou metodou v případě zhoubných nádorů je totální tyroidektomie (TTE), při postižení
lymfatických uzlin rozšířená o blokovou disekci krčních uzlin. Další krokem v léčbě je léčba radiační
(aplikace radiojodu, aktinoterapie).
Materiál a metody: V letech 1998-2005 jsme operačně léčili 21 dětí ve věku 7-16 let pro onemocnění štítné
žlázy, z toho 14 pro zjištěnou malignitu štítné žlázy. Ze souboru s malignitou bylo 7 (50 %) chlapců a 7
(50 %) dívek. Při hodnocení definitivních histologií byl nejčastěji zastoupen papilární karcinom. Jako
první příznak se objevilo u 6 (43%) pacientů zduření regionálních lymfatických uzlin. U 7 (50%) pacientů
byl prvním příznakem uzel ve štítné žláze. Jeden pacient byl k operaci indikován na základě genetického
vyšetření u rodiny se syndromem MEN IIa. Operační výkon představoval u 11 pacientů totální tyroidektomii.
Totalizace výkonu pro histologicky zjištěnou malignitu po parciálním výkonu byla provedena
u 2 pacientů. U 1 pacienta byla provedena exstirpace reziduí tyroideální tkáně po TTE. U 9 pacientů
s postižením lymfatických uzlin byla spolu s TTE provedena selektivní posterolaterální modifikovaná
bloková disekce se šetřením všech struktur; 2x byla bloková disekce rozšířená o oblast VI a 1x o horní
mediastinální uzliny.
Výsledky: V žádném případě nedošlo k paréze ani jedné z hlasivek. 3x jsme zaznamenali tranzitorní
hypokalcémii, která se do 3 týdnů normalizovala. 1x jsme popsali u reoperovaného pacienta vznik keloidní
jizvy. Adjuvantní léčba radiojódem byla indikována u 11 (79 %). Nebylo indikováno zevní ozáření.
Všichni pacienti jsou v současnosti bez známek původního onemocnění.
Závěr: Komplexní vyšetření pacienta s podezřením na malignitu štítné žlázy by mělo být provedeno ve
specializovaných centrech ve spolupráci endokrinologa a chirurga štítné žlázy - specialisty na dětský věk,
případně i onkologa a radioterapeuta. Léčebně doporučujeme u maligních nádorů štítné žlázy radikální
výkon ve smyslu totální thyroidektomie. Jestliže jsou postiženy lymfatické uzliny, je z onkologického
hlediska jedinou vhodnou metodou selektivní, nejčastěji posterolaterální bloková disekce se šetřením
struktur. Prognóza dětských pacientů s diferencovaným karcinomem štítné žlázy, včasně diagnostikovaným
a správně léčeným, je vynikající.
Klíčová slova:
zhoubný nádor, štítná žláza, děti, totální tyroidektomie.
|