Příčiny chronického srdečního selhání na konci 20. století jsou zcela odlišné, než byly před 30 či 50 lety. Poslední data z Framinghamské studie ukazují, že ischemická choroba srdeční a/nebo hypertenze jsou hlavní příčinou až u 90 % nemocných. Prevalence chronického srdečního selhání v evropských zemích 0,4 - 2 % znamená pro Českou republiku 40 - 200 tisíc nemocných. Ve farmakologické léčbě posledních 15 let se jasně ukázalo, že lékem volby, které prodlužují život, jsou inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, které se kombinují s jinými léky podle potře- by nemocného. Kombinace pěti lékových skupin (ACE-I, digitalis, diuretika, beta-blokátory a spi- ronolacton) je dnes základ léčby. Ve studi 4S (Scandinavian Simvastatin Survival Study - 4 444 nemocných s ischemickou chorobou srdeční sledovaných 5,4 let) se u 412 (9,2 %) vyvinulo chronické srdeční selhání vyžadující léčbu, a to u 228 (10,3 %) nemocných v placebové skupině a u 184 (8,3 %) nemocných ve skupině léčené simvastatinem (p < 0,015). Ve skupině nemocných, u kterých byly známky srdečního selhání zemřelo 73 nemocných z 228 v placebové skupině a 47 nemocných ze 184 v simvastatinové skupině (redukce relativního rizika 19 %, p = 0,014), na záchranu jednoho života (NNT) bylo potřeba léčit 15 nemocných po dobu 5 let. Z pohledu počtu nemocných bylo potřeba léčit 6krát více nemocných bez srdečního selhání než se srdečním selháním na záchranu jednoho života za 5 let. Hypolipidemická léčba by měla být samozřejmou součástí léčby srdečního selhání z důvodu ische- mické choroby srdeční. Hyperlipoproteinémie se popisuje u 60 - 80 % pacientů po srdeční transplantaci. Léčba spočívá v dietě, redukci až vysazení kortikoidů, udržování hladiny cyklosporinu na nejnižší účinné hladi- ně a v léčbě statiny.

        Klíčová slova: Chronické srdeční selhání - Hypolipidemická léčba - Transplantace srdce - Farma-