V rámci přípravy chirurgické terapie farmakorezistentní epilepsie představuje EEG registrace sfeno- idálními elektrodami nenahraditelnou vyšetřovací metodu. Jejímu širšímu používání v EEG laborato- řích však mnohdy brání nedostatek přesvědčení o přínosu či lokalizační přesnosti sfenoidálních elektrod, v porovnání s jinými elektrodami extrakraniálními. Srovnáním výsledků semiinvazivního EEG s výsledky skalpového a invazivního vyšetření se proto autoři pokusili shrnout své dvouleté zkušenosti s EEG registrací prostřednictvím sfenoidálních elektrod. Retrospektivně byl zhodnocen soubor 35 pacientů, z toho 27 pacientů s epilepsií temporálního laloku. Potvrdila se významně vyšší výtěžnost EEG vyšetření za použití sfenoidálních elektrod ve srovnání s klasickým EEG vyšetřením. Při analýze interiktálních záznamů ve skupině pacientů s temporální epilepsií bylo zjištěno zvýšení senzitivity v lateralizaci specifického ložiska o 30 %. Při hodnocení iktálních záznamů se ještě výrazněji projevila výhoda sfenoidálních elektrod při odlišení meziotemporálního počátku iktální aktivity od laterálního neokortikálního. Nálezy byly verifikovány následným vyšetřením intracerebrálními elek- trodami. Zvláštní pozornost byla věnována charakteru iktálních EEG vzorců ve sfenoidálních elektro- dách.

        Klíčová slova: sfenoidální elektrody, semiinvazivní EEG, SEEG, chirurgická léčba epilepsie