V článku jsou rozebrány teoretické základy možností kontrastní MR angiografie (kMRA) při zobrazování renálních tepen, a to zejména z hlediska omezení prostorového rozlišení, poměru signálu k šumu a délky měření. Autoři porovnávají dvě základní metody kMRA: měření se stanovením zpoždění bolusu kontrastní látky a jedním měřením kMRA oproti dynamické kMRA s vícečetným opakováním krátkých měření. Výsledky jsou dokumentovány na souboru 41 pacientů s předpokládaným onemocněním renálních tepen. Dynamická kMRA přinesla stabilnější a v celkovém průměru také vyšší kvalitu hodnocených obrazů, přestože je omezena v prostorovém rozlišení a tedy teoreticky také v zobrazení drobných cév či subtilních patologií. Také metoda dynamické kMRA profituje z možnosti subtrakce a časové interpolace při potlačení signálu statické tkáně a tím výrazně zvyšuje kontrast cévních struktur v obraze.

        Klíčová slova: MR angiografie – ledvinné tepny – zúžení