Autoři hodnotili odpovědi na dotazníky zaměřené na point-of-care testing (POCT), roz eslané ve třech varian- tách na pracoviště zdravotnických záchranných služeb (ZZS – 7 respondentů), na oddělení centrálních příjmů nemocnic (OCP – 4 respondenti) a na ARO (19 respondentů). Pracoviště ZZS: Na místě příhody jsou měřeny saturace hemoglobinu kyslíkem pulzní oxymetrií, glykémie a v indikovaných případech tenze CO2 na konci výdechu. Je odebírána krev na pozdější vyšetření krevní skupiny, event. i karboxyhemoglobinu nebo alkoholu. Na OCP se kromě zmíněných parametrů vyžaduje i vyšetření krevních plynů, Na + , K + , hemoglobinu, urey, kreatininu a ALT. Požadavky na laboratorní dobu odpovědi jsou do 5 minut pro glykémii a krevní plyny a do 30 minut pro ostatní parametry. Glukometry užívají všechna pracoviště, multifunkční analyzátory dvě z nich. Pro nemocné na lůžkách ARO je soubor urgentně požadovaných laboratorních parametrů ještě rozsáhlejší. Zahrnuje parametry umožňující sledování klinického vývoje i komorbidity. Z 19 respondentů ARO užívá 18 některou z forem POCT. Nejčastěji to jsou glukometry (14krát) a multifunkční analyzátory (11krát). Kontrola kvality se neprovádí u většiny glukometrů vůbec (12krát), u multifunkčních analyzátorů je zajištěna méně než týdně nebo se neprovádí vůbec ve 4 případech. Diagnostické destičky/proužky ke zjišťování kardiomarkerů (krev) a předávkování až intoxikace drogami (moč) se prakticky neužívají. Zavádění POCT záleží na konkrétních podmínkách zdravotnického zařízení. Při jeho technickém vybavení, provozním chodu, kontrole kvality, školení personálu a hodnocení je nutná úzká spolupráce mezi intenzivisty a pracovníky oboru klinické biochemie.

        Klíčová slova: point-of-care testing, urgentní medicína, přednemocniční neodkladná péče, intenzivní medicína.