Vliv nepeptidového antagonisty pro angiotenzin II losartanu (L) na toleranci ledvin vůči teplé ischemii byl zkoumán u krys. Ischemie bylo dosaženo dočasným uzávěrem renálních tepen na dobu 45 minut. L byl aplikován chronicky (CH) perorálně po dobu 4 týdnů (10 mg.kg -1 .den -1 ), akutně intravenózně před ischemií (A) nebo po ischemii (B) v dávce 3 mg.kg -1. V kontrolní skupině (K) byly zvířatům pouze ischemizovány ledviny. Bylo hodnoceno sedmidenní přežití krys a stupeň funkčního poškození ledvin podle plazmatických hladin kreatininu a urey 24 hodin po ischemii. Pouze ve skupině CH bylo pozorováno významně lepší přežití zvířat ve srovnání s K skupinou (92 % vs. 62 %, p < 0,05). Skupiny A a B nevykazovaly ve srovnání s K skupinou lepší přežívání (60 %, resp. 64 % vs. 62 %). Ve skupině CH byly rovněž zjištěny signifikantně nižší hladiny kreatininu a urey 24 hodin po ischemii ve srovnání s K skupinou (166 ± 26 vs. 242 ± 72 mmol/l a 20,3 ± 6,1 vs. 47,1 ± 16,7 mmol/l). Práce ukazuje, že L má protektivní účinek proti 45minutové ischemii ledvin u krys pouze při chronickém podávání. Při akutním intravenózním podání těsně před ischemií a nebo po ní nebylo protekce ledvin dosaženo.

        Klíčová slova: nepeptidový antagonista pro angiotenzin II – losartan – ischemické poškození ledvin – ochrana ledvinného štěpu – transplantace ledvin