Souhrn:
Předmětem práce je souhrn poznatků, týkajících se kontroverzního onemocnění současné kardio-
logie - myokarditidy. Výskyt myokarditid v sekčním materiálu je okolo 1 %. Jejich původ je nej-
častěji virový (především Coxsackie viry skupiny B), může však být i bakteriální, spirochetový,
mykoplazmový, mykotický, protozoální a helmintický. Klinicky se manifestuje širokým spektrem
projevů od subklinicky probíhajících forem po smrtelně končící stavy (srdeční selhání až kardio-
genní šok, arytmie).
Elektrokardiograficky se manifestují většinou změnami repolarizační fáze ST-T, převodními po-
ruchami, příp. patologickými kmity Q. Echokardiografie může prokázat lokalizované (vzácně
difuzní) poruchy kinetiky, neodpovídající často klasickým oblastem, zásobovaným určitou koro-
nární tepnou, častá je i reverzibilní hypertrofie myokardu. Z biochemických markerů lze někdy
zachytit déle přetrvávající elevaci kardiospecifických enzymů. Za nejpřesnější se pokládá průkaz
endomyokardiální biopsií (ale nízká senzitivita).
Léčebně zahajujeme v akutní fázi klidem na lůžku a antibiotiky, doporučuje se dále podávání
inhibitorů angiotenzin-konvertujícího enzymu. Ve výjimečných případech (především progredují-
cí, akutní probíhající stavy) lze zkusit podávání kortikosteroidů a/nebo imunosupresiv. Nesteroid -
ní antirevmatika se nepodávají (s výjimkou symptomatické indikace mimo akutní fázi
onemocnění).
Klíčová slova:
Myokarditidy - Etiologie myokarditid - Diagnostika myokarditid - Terapie myokar-
|