Úvod: Vysokodávková chemoterapie je agresivní léčebnou metodou negativně ovlivňující jak energetický výdej nemocných, tak i příjem a resorpci živin. Aminokyselina glutamin má prokázaný efekt proteoanabolický a je energetickým zdrojem pro sliznici trávícího traktu i imunitní systém. V rámci kontrolované randomizované dvojitě slepé studie o vlivu parenterální suplementace glutaminem na rekonvalescenci nemocných po autologní transplantaci periferních kmenových buněk jsme sledovali vývoj nutričního stavu a parametry jej ovlivňující. Metodika a materiál: V letech 1999 - 2001 bylo 40 pacientů s hematologickými i solidními nádory a roztroušenou sklerózou léčeno vysokodávkovou chemoterapií s autologní transplantací periferních kmenových buněk. Nemocní byli randomizováni k parenterálnímu podávání 30 g dipeptidu alanyl-glutaminu (Dipeptiven, Fresenius-Kabi) nebo běžné izonitrogenní aminokyselinové směsi od dne +1 po převodu krvetvorných buněk do propuštění, nejvýše však po dobu 14 dnů. Nemocní byli sledováni od přijetí do dne +100. Sledované parametry: perorální příjem živin, hmotnost, tělesné složení, klidový energetický výdej, koncentrace sérových proteinů, dusíková bilance. Klesl-li perorální příjem pod 50 % 1,25násobku klidového energetického výdeje, byla zahájena totální parenterální výživa o obsahu 26,5 kcal/kg a 1g aminokyselin/kg, dokud perorální příjem nestoupl ve 3 po sobě jdoucích dnech nad uvedenou mez. Výsledky: Vstupní hodnocení nutričního stavu se lišilo výrazně dle užité metody, žádný z ukazatelů nutričního stavu na vstupu ale nebyl schopen predikovat klinický průběh léčby. Neadekvátní perorální příjem trval (průměr ± SD) 6,8 ± 5,9 dne při průměrné délce pobytu 17,5 ± 3,9 dne. Nemocní nebyli schopni využít sippingu tekutých diet. Klidový energetický výdej se vstupně ani v kritickém období nelišil významně proti běžné predikci. Koncentrace sérových proteinů k datu propuštění významně poklesla s normalizací již ke dni +28, přičemž inverzně kopírovala změny v obsahu extracelulární vody. Katabolismus bílkovin odhadovaný podle odpadu urey močí se pohyboval v rozmezí 10 - 16 g N/den. Při zvoleném algoritmu byla parenterální výživa podána jen 42,5 % nemocných a kumulativní bilance dusíku ke dni +9 pak činila v průměru pro všechny nemocné -30,7 ± 24,1 g. Ke dni +28 významně poklesla hmotnost nemocných (o 2,94 ± 4,4 kg), přičemž většinu úbytku tvořila aktivní tělesná hmota (body cell mass); hodnoty měly tendenci se normalizovat ke dni +100. Suplementace glutaminu neovlivnila příznivě ani jeden ze všech uvedených sledovaných parametrů. Závěr: Vysokodávková chemoterapie s autologní podporou krvetvorných buněk vede ke středně významnému katabolismu bílkovin. Nutriční stav nemocných nelze pozitivně ovlivnit užitým schématem a dávkou parenterálně podaného glutaminu. Navrhujeme optimální postup nutriční péče o uvedenou skupinu nemocných.

        Klíčová slova: Glutamin - Chemoterapie - Transplantace - Parenterální výživa - Stav výživy