Souhrn:
Principem hybridního zobrazování je kombinace původně samostatných vyšetřovacích
metod do jedné modality. Ideální je spojení metody poskytující funkční informace
s metodou poskytující informace anatomické a morfologické. V případě PET/CT,
kombinované pozitronové emisní tomografie s výpočetní tomografií, poskytuje PET
informaci o metabolismu tkání, CT poskytuje anatomicko-morfologický obraz.
V diagnostice plicních procesů hraje PET/CT nezastupitelnou úlohu ve schopnosti
určit biologickou povahu ložiskových plicních lézí, ve stagingu maligních plicních
nádorů a v kontrole terapeutického účinku zvoleného léčebného postupu. Vzhledem
k pravidelnému celotělovému snímání se zvyšuje celková výtěžnost vyšetření o diagnostiku
mimoplicních lézí.
Vyšší prostorová rozlišovací schopnost CT vyšetření zvyšuje v kombinovaném vyšetření
senzitivitu samotného PET a naopak vysoká specificita PET vyšetření v diagnostice
morfologicky netypických plicních procesů zvyšuje specificitu samotného CT. Spojení
obou metod do jedné modality PET/CT přispívá ke zvýšení senzitivity a specificity
obou metod, ke snížení radiační zátěže pacienta a ke zkrácení celkového diagnostického
procesu.
Nejužívanějším radiofarmakem v PET/CT diagnostice je 2-deoxy-2(18F)fluoro-D-glukóza
(FDG), proto se v praxi zpravidla hovoří o FDG PET/CT.
Klíčová slova:
pozitronová emisní tomografie (PET) – výpočetní tomografie (CT) – fluorodeoxyglukóza
(FDG) – diagnostika – zobrazování
|