Supratentoriální gliom WHO grade II.
Retrospektivní analýza 37 pacientů operovaných v letech 1990–1999
Bartoš R.1, Sameš M.1, Julišová I.2, Derner M.3, Hladíková M.4
1Neurochirurgické oddělení, MN, Ústí nad Labem 2Biolab, neurohistopatologická laboratoř, Praha,3Radiodiagnostické oddělení, Teplice,4Ústav lékařské informatiky, 2. LF UK, Praha |
|
Souhrn:
Tato studie retrospektivně hodnotí 37 pacientů s diagnózou gliomu WHO II. grade odoperovaných na
neurochirurgickém oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labemv letech 1990–1999. Na základě
vlastních zkušeností i přehledu literatury se snažíme diskutovat hlavní kontroverzní otázky léčby
tohoto onemocnění. Za vstupní prognostické faktory příznivě ovlivňující dobu přežití považujeme
mladší věk pacienta, epilepsii jako jediný prezentující příznak (> 5leté přežití 81 %, 27 % dediferenciace
– oproti 52 % a 41 % u ostatních zvažovaných příznaků), absenci gemistocytárního subtypu a kortikální
lokalizaci tumoru. Průměrná doba přežití byla v našem souboru ovlivněna radikalitou resekce – tato
byla hodnocena na podkladě MRI či CT provedeného do 3 dnů po operaci. V případě radikální resekce
dosahovalo pěti respektive osmiletého přežití 100 % respektive 67 % pacientů, oproti 65 % respektive
23 % v případě resekce parciální a 33 % respektive 17 % u bioptovaných pacientů. Závěrem vyslovujeme
přesvědčení o nutnosti exaktní volumetrické kvantifikace stupně radikality resekce pro další prospektivně
koncipované studie.
Klíčová slova:
nízkostupňový gliom, radikalita resekce, epilepsie
|