Atypická antipsychotika a prolongace QTc intervalu
Pálenský V., Přikryl R., Floriánová A.1, Weislamplová M.1, Kašpárek T., Synek O., Čéšková E., Špinar J.1
Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno, přednostka prof. MUDr. E. Čéšková, CSc. Interní kardiologická klinika LF MU a FN Brno, přednosta prof. MUDr. J. Špinar, CSc.1 |
|
Souhrn:
Cílem práce bylo posouzení četnosti výskytu prodlouženého QTc intervalu v neselektované skupině pacientů užívajících atypická antipsychotika (AP) v monoterapii či v kombinaci.
Pacientům hospitalizovaným na uzavřených odděleních Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno v letech 2003-2005, léčeným těmito preparáty, byl pořízen 12svodový EKG záznam (50 mm/s, 20 mm/mV), byl měřen manuálně a korigován dle Bazetta. Intervaly 470 ms u žen a 450 ms u mužů byly považován za hraniční, delší za patologické. Do konečné analýzy bylo zařazeno 351 pacientů, z toho 180 mužů a 171 žen. Dle diagnostických kriterií bylo 61,5 % pacientů léčeno pro schizofrenní onemocnění, 21,5 % pro afektivní poruchu, 17 % bylo v ostatních diagnostických kategoriích. Průměrný věk byl 42,5 let u žen a 36 let u mužů. Celkový průměrný věk byl 41,9 let. (sd 15,5). V celé skupině bylo zjištěno 7 prodloužených QTc, 6 bylo u žen, 1 u muže, 4 byly hraniční a 3 patologické. Ženy byly léčeny monoterapii, muž kombinací dvou preparátů. Nebylo pozorováno ani jedno prodloužení QTc nad 500 ms, které je spojeno s vysokým rizikem proarytmií.
Tyto výsledky by mohly být přičteny trendu snižování terapeutických dávek a širšímu povědomí o polékovém prodloužení QTc.
Klíčová slova:
schizofrenie, atypická antipsychotika, vedlejší účinky, QTc, EKG.
|