Souhrn:
Přes významné zlepšování metodologie epidemiologických studií a analýz zdravotnických databází,
zůstávají v observačních epidemiologických studiích asociace mezi ovlivnitelnými expozicemi a nemocí
do určité míry zkresleny. Princip mendelovské randomizace, tj. náhodné rozdělení rodičovských genů
potomkům v meiose během formování gamet a při koncepci, představuje jednu z šancí metodologie hodnocení
příčinné povahy některých zevních příčin nemocí. Při využití tohoto přístupu je zjištěná asociace
mezi nemocí a studovaným genetickým polymorfizmem, který odráží biologickou spojitost mezi
podezřelou expozicí a nemocí, obecně méně náchylná k fenoménu zavádění nebo k zpětnému zapříčinění,
které může zkreslit interpretaci výsledků konvenčních pozorovacích studií. Autoři ilustrují explanační
možnosti mendelovské randomizace na příkladech vztahů folát – homocystein – ICHS a izothiokyanát
versus karcinom plic. I když využití principu mendelovské randomizace má svá omezení,
poskytuje nové možnosti jak testovat příčinnou souvislost dějů a jasně ukazuje, jak prostředky vložené
do projektu lidského genomu mohou přispět k poznání a potenciálním možnostem prevence nepříznivých
účinků ovlivnitelných expozic na lidské zdraví.
Klíčová slova:
genetická epidemiologie, rizikové faktory, příčinnost, folát, metylen tetrahydrofolát
reduktáza, homocystein, ischemická choroba srdeční, glutathion-S-transferáza, brukvovitá zelenina,
izothiokyanát, karcinom plic.
|