Cíl studie: Přehled všech forem dvojčat a mechanismů zdvojení. Typ studie: Systematická klasifi kace různých pozorování dvojčat uvedených v literatuře doplněná vlastním pozorováním předního zdvojení embrya ze 7. gestačního týdne. Název a sídlo pracovišť: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha-Podolí, Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, Ústav lékařské genetiky, LF Palackého univerzity, Olomouc, Institut UNICA, Brno. Metodika: Sebrané případy z domácího i zahraničního písemnictví. Patogenetické mechanismy jsou hodnoceny na základě analýzy blastogeneze a ontogeneze lidských embryí. Diagnostika založena na ultrazvukových nálezech. Výsledky: Uvádíme rozbor mechanismů vzniku a zvláště je pozornost věnována spojeným dvojčatům a možnostem jejich časné ultrazvukové diagnostiky na konci prvého trimestru těhotenství. Dvojčata periferně spojená mají obvykle osm končetin, dvojčata spojená, částečně zdvojená, vzniklá zdvojením chordové ploténky mají vždy méně než osm končetin. Předkládáme systematickou klasifi kaci dvojčat a principy jejich časné ultrazvukové diagnostiky. Klasifi kace je následující. A – Dvojčata oddělená: 1. dichoriální (obyčejně dizygotní), 2. monochoriální (vždy monozygotní): a) diamniální, b) monoamniální. B – Dvojčata spojená (vždy monozygotní): 1. stejná (isopagi), a) periferně srostlá, b) částečně axiálně zdvojená; 2. nestejná (heteropagi, autosit, heterosit). Závěr: Diagnostika klasifi kace všech forem dvojčat je možná pomocí ultrazvukového vyšetření v prvé polovině těhotenství.

        Klíčová slova: dvojčata, oddělená dvojčata, spojená dvojčata, klasifi kace, prenatální diagnostika