Význam vyšetření energetického
metabolismu, tělesného složení
a ukazatelů pokročilosti jaterního
onemocnění pro predikci krátkodobé
mortality po transplantaci jater a pro
odhad míry využití nemocničních
zdrojů
Trunečka P.1, Ryska M.2, Kieslichová E.3, Wohl P.4, Lánská V.5, Wohl P.1, Krasničanová H.6, Böhmová R.7, Stříž I.7, Filip K.5, Špičák J.1
Klinika hepatogastroenterologie, Transplantační centrum IKEM 2Klinika transplantační chirurgie, Transplantační centrum IKEM 3Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče, Transplantační centrum IKEM 4Klinika diabetologie, Centrum diabetologie IKEM 6Dětská klinika 2. LF UK 7Imunologické pracoviště, Transplantační centrum IKEM 5Institut klinické a experimentální medicíny |
|
Souhrn:
Cíl práce: V prospektivní studii jsme si kladli za cíl identifikovat faktory predikující výsledek transplantace
jater z hlediska přežívání a z hlediska míry využití nemocničních zdrojů.
Soubor a metodika: Ze 104 nemocných s chronickým jaterním onemocněním vyšetřených v IKEM v letech
2001–2003 v rámci prospektivní studie jich 69 podstoupilo transplantaci jater. Doba sledování činila minimálně
6 měsíců. Sedm příjemců ve sledovaném období zemřelo. Vyšetřovali jsme energetický metabolismus
a substrátovou utilizaci nepřímou kalorimetrií, tělesné složení antropometricky a metodou DEXA. Provedli
jsme základní biochemická, hematologická a klinická vyšetření a kalkulovali Childovo-Pughovo skóre
a MELD (Model for End-stage Liver Disease) skóre. Vyšetřili jsme plazmatické koncentrace IL-6 a HGF
(hepatocyte growth factor). Byl proveden test spojování čísel. Byla vyšetřena clearence indocyaninové zeleně.
Provedli jsme jednorozměrnou a mnohorozměrnou analýzu vztahu proměnných charakterizujících stav příjemce
před transplantací k mortalitě a k míře utilizace nemocničních zdrojů.
Výsledky: Pro nepříznivý výsledek transplantace jater byly prediktivní: vyšší věk, nízká koncentrace albuminu
a vysoká koncentrace urey. Vyšší hodnoty BMI, MELD i Childova-Pughova skóre byly prediktivní pro
zvýšenou utilizaci nemocničních zdrojů. Retence ICG významně korelovala s hodnotami Childova-Pughova
i MELD skóre. Nízká plazmatická koncentrace IL-6 byla prediktivní pro nepříznivý výsledek transplantace.
Hypermetabolismus charakterizovaný jako více než 20% rozdíl zjištěného a očekávaného klidového energetického
výdeje nevystupoval jako faktor ovlivňující nepříznivě výsledek transplantace, stejně jako jednotlivé
prvky hodnocení tělesného složení. BMI byl významně vyšší ve skupině nemocných s vyšší utilizací zdrojů.
Závěry: Childovo-Pughovo skóre, MELD skóre a funkční vyšetření jater ICG prokázaly přibližně stejnou
hodnotu v predikci výsledku transplantace jater. Podrobné vyšetření energetického metabolismu a tělesného
složení nepřineslo prognosticky významné informace. Plazmatické koncentrace IL-6 a HGF byly významným
prediktorem mortality, resp. zvýšené utilizace nemocničních zdrojů.
Klíčová slova:
transplantace jater –mortalita – utilizace nemocničních zdrojů – indocyaninová zeleň – IL-6 – HGF
|