Autor provádí analýzu současné demografické struktury české populace a načrtá prognózu jejího vývoje do budoucna. Poukazuje přitom na její výrazné stárnutí v evropském kontextu, analyzuje jeho příčiny a vyvozuje z tohoto faktu závěry pro klinickou praxi. Konstatuje nárůst reálné potřeby nejen medicínských, ale i sociálních služeb pro seniory obecně. S prodlužováním střední délky života a vzestupem počtu seniorů (i multimorbidních) bude stoupat i potřeba znalostí lékařů - i negeriatrů pečujících o seniory. Novou geriatrii je třeba v tomto ohledu vnímat jako obor interdisciplinární integrující často u konkrétních nemocných ostatní medicínské obory do týmové spolupráce. Rámcově popisuje, jak by péče o seniory v ČR měla vypadat a jaké by měly být její cíle. Smyslem moderní geriatrie jako medicínského oboru není ošetřovatelství a terminální péče, ale zvládání modifikovaného klinického obrazu chorob a zdravotně-sociálních problémů seniorů, které jsou často diametrálně odlišné od mladší a střední generace nebo se zde vůbec nevyskytují. Konečným cílem nové intervenční gerontologie je medicínské úsilí o pokud možno co nejdelší zachování soběstačnosti a nezávislosti seniorů; případně maximální možná snaha o obnovu kvality života při jejím narušení.

        Klíčová slova: Moderní intervenční gerontologie - Demografická situace v ČR - Demografická prognóza - Stárnutí staré populace - Geriatrizace medicíny - Dysaptibilita - Multimorbidita