Autoři kvantifikovali změny kinetiky levé komory během hospitalizace po prvním transmurálním infarktu myokardu ošetřeném přímou perkutánní koronární angioplastikou. Pro přesnou kvantifikaci byl vybrán soubor co nejvíce se blížící situaci v experimentu. V práci bylo sledováno 64 pacientů (43 mužů), průměrného věku 67,3 (44 - 86) let. Echokardiogra%cké vyšetření bylo provedeno do 24 hodin od přijetí a při dimisi (9,8 dne). Byl použit 1ósegmentový model levé komory, kinetika byla hodnocena 4stupňovým skórem. Ejekční frakce byla vypočtena Simpsonovu metodu ze 4 cyklů, wall motion score index byl počítán standardním způsobem. Ve sledovaném období došlo k významnému zlepšení kinetiky levé komory. Ejekční frakce se z původních 46 ± 11 % (medián 41,5) zlepšila na 51 ± 11 % (medián 50,0) (p < 0,005), wall motion score index se z 1,6 ± 0,3 (medián 1,65) zlepšil na 1,5 ± 0,3 (medián 1,60) (p < 0,005). Zlepšení sledovaných parametrů korelovalo s klinickým průběhem, kdy 87 % pacientů bylo zcela bez komplikací. Závěr: Úspěšná přímá angioplastika vede u pacientů s prvním infarktem myokardu ke zlepšení ejekční frakce a wall motion score indexu již během prvních 10 dnů.

        Klíčová slova: Infarkt myokardu - Echokardiogra%e - Funkce levé komory - Koronární angioplastika