Chronická lymfatická leukémie je nejčastější hematologická malignita v západní populaci. V její patogenezi se uplatňuje především inhibice apoptózy, porucha diferenciace, mírné zvýšení proliferace a indukce angiogeneze. Dosavadní léčebné prostředky (chemoterapie a imunoterapie) zlepšují kvalitu života a prodlužují bezpříznakové období, ale neovlivňují významně dobu přežití. Jedinou kurativní metodou je alogenní transplantace kostní dřeně, jejíž indikace má svá omezení a je provázena rizikem peritransplantační mortality. V klinickém zkoušení je větší počet nových přípravků ovlivňujících intracelulární pochody (inhibitory transdukční kaskády, induktory apoptózy). Je uveden přehled současných léčebných prostředků a algoritmus jejich použití v průběhu onemocnění.

        Klíčová slova: chronická lymfatická leukémie, chemoterapie, imunoterapie, transplantace hematopoetických buněk.