Kožní vnímání hraje podstatnou roli ve vnímání okolního světa. Intenzita vnímání má úzký vztah k napětí měkkých tkání, od kůže ke svalům a k fasciím. Při vyšetření kožního vnímání sledujeme reakci pacienta na náš dotek: reakce ucuknutím, nebo naopak uklidnění, případně chybějící reakce. Nejintenzivněji reaguje ploska chodidla. Na trupu často pozorujeme lechtivost. Nadměrné, nedostatečné nebo asymetrické kožní vnímání lze ovlivnit – „vycvičit“. K tomu slouží především hlazení. Terapeut při tom musí vnímat reakci pacienta – jeho tkání, musí tedy vznikat zpětná vazba mezi terapeutem a pacientem. Tím měníme tonus, tj. schopnost reakce a adaptace pohybové soustavy.

        Klíčová slova: taktilní vnímání, citlivost, napětí