Retence v substitučním programu buprenorfinem
Večeřová-Procházková A., Csémy L., Staňková Z., Molnárová M., Jacobs (Exnerová) P., Kožený J., Kobližková R., Čápova E., Peláková K.
Centrum výzkumu protidrogových služeb a veřejného zdraví (CEPROS), Praha |
|
Souhrn:
Cíl: Hlavním cílem práce bylo sledovat retenci v substitučním programu buprenorfinem poskytovaném třemi způsoby.
Metody: Celkem bylo sledováno 132 pacientů závislých na heroinu, náhodně zařazených do tří forem substituční léčby (specializované centrum, kombinace specializovaného centra s ordinací praktického lékaře a ordinace praktického lékaře). Průměrný věk pacientů byl 25 let, převažovali muži (76 %), průměrná doba užívání heroinu byla 7,5 let. Pacienti byly vyšetřeni Indexem závažnosti návykového chování, dále byly využity údaje z lékařské dokumentace a krátké škály na zjištění stupně závislosti.
Výsledky: Průměrná délka setrvání v programu byla téměř dva měsíce (57,4 dny). Program v délce tříměsíčního sledování dokončilo 35 % pacientů. Kritickou dobou pro drop-out bylo období mezi 5. a 9. týdnem programu. Délka setrvání v programu ani míra dokončení tříměsíčního sledování nebyla závislá na způsobu jeho poskytování. Z tohoto hlediska byly výsledky specializovaného substitučního centra srovnatelné s výsledky poskytování buprenorfinu v ordinaci praktického lékaře.
Závěry: Výsledky potvrzují význam substitučních programů v rámci intervencí zaměřených na omezování škod působených zneužíváním drog. Rovněž potvrzují dobré možnosti rozšíření substitučních programů do praxe praktických lékařů, a tím zlepšení dostupnosti této služby. Podmínkou úspěšné implementace je dodržování doporučených standardů programu, zkvalitnění vzdělávání praktických lékařů a zvýšení motivace k poskytování programu.
Klíčová slova:
závislost na heroinu, buprenorfin, substituční program, praktičtí lékaři, retence.
|