Pacienti s nádory hlavy a krku představují vysoce rizikovou skupinu pro rozvoj malnutrice již v době stanovení diagnózy. Následná multimodální léčba vede velmi často ke zhoršení již jinak špatného nutričního stavu, který je výsledkem kombinací polykacích obtíží po rozsáhlých operačních výkonech v této oblasti a nežádoucích účinků následné radio(chemo)terapie. Donedávna byla preferována na mnoha pracovištích jako jediná forma zajištění pooperační nutrice nazogastrická sonda. Autoři popisují své pětileté zkušenosti s využitím perkutánní endoskopické gastrostomie jako metody k adekvátnímu zajištění pooperační nutrice u 50 pacientů s nádory hlavy a krku. Diskutují o specifických problémech, výhodách i limitacích této metody. V případě rozsáhlého operačního výkonu s plánovanou následnou léčbou radioterapií preferují provedení perkutánní endoskopické gastrostomie v jedné době ihned po resekci primárního nádoru.

        Klíčová slova: perkutánní endoskopická gastrostomie, nádory hlavy a krku, malnutrice, dysfagie.