Cíl: Posoudit celkový stav dětí po resekci jater v dlouhém časovém horizontu od operace. Zhodnotit stav jejich výživy, růst a další vývoj. Zhodnotit schopnost regenerace a kontinuální růst jaterního parenchymu. Dále posoudit funkci jater, zhodnotit jaterní funkce ve vztahu k rozsahu resekce, k podstoupení onkologické terapie a prokázat nezávislost regenerace jaterního parenchymu na použití chemoterapie. Posoudit kosmetické výsledky v různých časových obdobích od operace. Materiál: Soubor 30 dětí, u kterých byla na pracovišti autorů v období 1991–2002 provedena resekce jater. Metodika: Hodnocení současného stavu výživy a posouzení vývoje nutričních parametrů pomocí standardních metod měření (hmotnost, výška, BMI, hmotnost/výška, kožní řasy). Vyšetření výpočetní tomografií (CT) se zaměřením na kvalitu jaterního parenchymu, přítomnost regeneračních uzlů a eventuální recidivu onemocnění. Podle indexu jaterní regenerace (poměr laterolaterálního (LL) rozměru reziduálního parenchymu jater a šíře trupu (T) v dané úrovni) a jeho vývoje stanovení regenerační schopnosti jater v jednotlivých časových obdobích a potvrzení kontinuity růstu v dlouhém časovém období. Provedení biochemické, sérologické a hemokoagulační analýzy vzorků krve k posouzení funkčního stavu jaterního parenchymu. Zhodnocení dlouhodobých kosmetických výsledků po operaci a jejich porovnání ve skupinách podle druhu sutury operační rány. Stanovení korelací a statistické významnosti jednotlivých sledovaných parametrů ve vztahu k době od operace, základní diagnóze (maligní, benigní), resp. podstoupení chemoterapie (CHT) a rozsahu resekce. Výsledky: V současné době žije 39 pacientů, kterým byla v letech 1991–2002 provedena resekce jater. Vyšetřeno bylo 30 pacientů (18 chlapců, 12 dívek), jejichž rodiče souhlasili s účastí v této studii. Ve sledovaném souboru se věk v době operace pohyboval od 0,5 do 14,5 roků. Doba od operace je od 1,5 do 13 let a věk pacientů je v současnosti 2–23 let. Doba od ukončení chemoterapie se pohybuje mezi 2–13 lety. Srovnáním průměrných percentilů jednotlivých antropometrických parametrů sledovaného souboru s běžnou populací nebyly shledány statisticky významné rozdíly. Rozložení pacientů do percentilových pásem podle hmotnosti a výšky odpovídalo běžné populaci. Porovnáním skupin podle rozsahu resekce, typu základního onemocnění a doby od operace nebyl ve většině zjištěn významný rozdíl. Příznivý vývoj stavu výživy byl v dlouhém časovém období od operace zaznamenán u více než 87 % pacientů. Chemoterapie neměla vliv na nutriční vývoj. Z hodnot rozměrů zjištěných z CT dokumentace vyplývá, že index jaterní regenerace v pooperačním období roste, a to v maximální míře v 1. roce od resekce. V následujících letech jaterní parenchym dále roste spolu s rostoucí šíří trupu. Provedená měření potvrzují rychlou volumovou regeneraci jaterního parenchymu a schopnost dlouhodobého růstu po resekci jater i po podstoupení onkologické léčby chemoterapií. Proteosyntetická funkce jater byla u všech pacientů výborná. Metabolická a exkreční funkce jater byla v normě u více než 70 % pacientů, u ostatních byla zaznamenána jen mírná elevace jednotlivých jaterních testů (JT). U nikoho nebyla zjištěna komplexní porucha jaterních funkcí. Kosmetický výsledek (vzhled pooperační jizvy) celého souboru byl hodnocen u 46,6 % pacientů jako výborný, u 26,7 % jako uspokojivý a u 26,7 % jako neuspokojivý. Kosmetické výsledky se výrazně zlepšily (od r. 1994) po zavedení intradermálního plastického stehu (výborný efekt u 73,8 %, uspokojivý u 15,7 % a neuspokojivý pouze u 10,5 % pacientů).

        Klíčová slova: resekce jater u dětí, regenerace jater, nutriční stav, jaterní funkce, operační jizva