Souhrn:
Je podán rozbor sestavy 872 excidovaných srdečních chlopní od 810 pacientů operovaných chlo-
penní náhradou během 5 let (1994-1998).
Chlopně aortální (506 pacientů) převažovaly nad chlopněmi mitrálními (246 pac.). Zatímco aortál-
ní chlopně byly častěji od mužů (364) nežli od žen (142), u mitrálních chlopní byl tento poměr
obrácený (82 m./164 ž.). Daleko nejčastější chlopenní vadou byla izolovaná kalcifikovaná aortální
stenóza (418 pac.) a to převážně její sklerotický - senilní typ (238 pac.). Mitrální stenóza (185 pac.)
zůstává klasickou vadou porevmatickou. Je poukázáno na poměrnou častost subvalvulární složky
stenózy. Podkladem „čisté“ insuficience, jak aortální (70 pac.), tak mitrální (56 pac.), byla nejčas-
těji myxoidní degenerace chlopně, u mitralis s obrazem tzv. prolapsu. Příčinou aortomitrální
vady, vyžadující náhradu obou chlopní (51 pac.), byl obvykle stav po revmatické horečce. Zřejmě
je však možná i kombinace porevmatického postižení mitralis s degenerativní (sklerotickou) va-
dou aortální. Ve 30 případech byla důvodem operace infekční endokarditida či stav po ní; převa-
žovala lokalizace zánětu na aortální chlopni.
S téměř vymizením revmatické horečky a se zvyšující se průměrnou délkou života u nás lze oče-
kávat další pokles častosti mitrálních vad a nárůst vad aortálních, zejména sklerotického typu
aortální stenózy.
Klíčová slova:
biopsie srdečních chlopní - chlopenní vady - etiopatogeneze - aortální stenóza -
myxoidní degenerace
|