Cílem autora je přispět k lepší informovanosti v problematice profesního astmatu a alergické rinitidy nejen z hlediska zdravotního, ale i sociálně-ekonomického a zdůraznit význam spolupráce praktického lékaře a odborníka pro nemoci z povolání. Autoři předkládají informaci o současných možnostech a úskalích diagnostiky těchto onemocnění a analyzují jejich vývoj u pacientů, u kterých byla tato onemocnění diagnostikována na Klinice nemocí z povolání VFN a 1. LF UK v Praze 2 za posledních 10 let. U souboru 83 pacientů sledují střední délku expozice, délku obtíží do ohlášení nemoci z povolání, dobu která uplynula od opuštění pracoviště do vyšetření, závažnost onemocnění při opakovaném vyšetření, léčbu a další pracovní uplatnění. Střední délka expozice souboru byla 110 měsíců, doba obtíží 26,7 měsíců. Pacienti byli vyšetřování v průměru za 5,4 měsíce po opuštění pracoviště s výskytem alergenů. Nebyla prokázána korelace ani mezi délkou expozice, ani délkou obtíží a závažností zjištěného onemocnění. Při porovnání závažnosti onemocnění před a po zjištění profesního onemocnění za 34 měsíců bylo zjištěno statisticky významné zlepšení (p < 0,05). Po rozdělení na podskupiny podle molekulární hmotnosti etiologické noxy byla shledána statisticky významně (p < 0,05) delší doba expozice i doba obtíží u nemocných senzibilizovaných na vysokomolekulární látky.

        Klíčová slova: profesní bronchiální astma, profesní rinitida, imunologické astma, iritační astma, provokač-ní testy.