V posledních letech je věnována značná pozornost problematice oxidativního stresu ve vztahu k nádorovým onemocněním. Volné kyslíkové radikály o jsou molekuly s jedním nebo více volnými elektrony, které se velmi pohotově vážou s nitrobuněčnými strukturami za poškozování jejich funkce. Mezi hlavní volné radikály (VR) patří superoxidový anion, hydroxylový radikál, singletový kyslík, peroxynitrit, peroxid vodíku atd. Za fyziologických podmínek je v každé buňce stav dynamické rovnováhy, která je udržována odstraňováním nově vznikajících VR a reparací oxidativním stresem poškozených buněčných struktur. Všeobecný konsenzus přijímá významnou roli oxidativního stresu v karcinogenezi. Předpokládá se, že část nádorových onemocnění vzniká při dlouhodobé oxidativní zátěži v prostředí chronického zánětu. Je prokázaný vztah významných zdrojů VR (kouření, alkohol) v etiologii karcinomů hlavy a krku. Kauzalita vztahu oxidativního stresu a rakoviny je podmíněná chronickým poškozováním struktury DNA volnými radikály. V případě nadměrného poškozování DNA organismus nestíhá reparovat pozměněnou DNA, která má pak významný mutagenní potenciál. Autoři v předkládaném sdělení popisují souhrn teoretických poznatků o vzniku, působení oxidativního stresu a ochraně před ním. Dále uvádí přehled hypotéz jeho vztahu ke kancerogenezi.

        Klíčová slova: oxidativní stres, antioxidativní enzymy, nádory hlavy a krku, karcinogeneze, volné kyslíkové radikály.