Cíl studie: Zhodnotit senzitivitu a specificitu v současnosti používaných metod intrapartálního monitorování (CTG, FpO2 a STAN S-21) a jejich vzájemné porovnání. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice, Praha. Metodika: U 114 těhotných s vysoce rizikovým nebo patologickým průběhem porodu byla zhodnocena schopnost jednotlivých metod predikovat intrapartální hypoxii, určenou na podkladě postnatálně zjištěexces bází (BE) a poporodní stav plodu hodnocený neonatologem. Každá z těchto metod byla kategorizována podle závažnosti. Kvalita jednotlivých metod byla posuzována pomocí senzitivity a specificity i pomocí plochy pod ROC (Receiver Operating Characteristic) křivkou AUC (Area under Curve). Zda jednotlivé metody predikují stav novorozence stejně nebo rozdílně, bylo zjišťováno Mc Nemarovým testem symetrie. U 50 porodů vedených císařským řezem a 24 porodů per forcipem bylo hodnoceno postnatální pH z umbilikální arterie a hodnoceno χ2 testem. Rodičkám před císařským řezem byla aplikována infuze s tokolytikem (hexoprenalin). Všechny testy byly provedeny na 5% hladině významnosti. Výsledky: Nízkou hodnotu Apgarové skóre v l. minutě (7 a méně) označí vždy CTG, ale také označí i velkou část novorozenců normálních. STAN naopak dobře určuje všechny novorozence s normálním bodovým hodnocením. Nejvyváženěji hodnotí novorozence FpO2 a je statistický rozdíl mezi CTG a FpO2. Při hodnocení pH z umbilikální arterie (pH <7,20) opět vykazuje CTG nejvyšší senzitivitu, ale nízkou specificitu. STAN opět nejlépe predikuje novorozence s normálním pH. Při hodnocení vysoké hodnoty laktátu (>3,7 mmol/l) a BE (>-10), a tedy průkazu metabolické acidózy nejlepší predikci vykazuje STAN. Stav novorozence bezprostředně po porodu hodnocený neonatologem (střední nebo těžká deprese) nejlépe predikuje FpO2. U porodů vedených císařským řezem a po aplikaci tokolýzy bylo postnatální pH vyšší než u porodů per forcipem bez akutní tokolýzy. Nástup událostí v průběhu patologického porodu u jednotlivých metod navazuje v pořadí CTG, FpO2 a STAN. Závěr: I když CTG vykazuje velmi nízkou specificitu, nelze tuto metodu zavrhnout, neboť zavčas porodníka upozorní na možnost rozvoje hypoxémie a hypoxie. FpO2 nebo STAN upřesní situaci a označí správný okamžik k ukončení porodu z indikace hypoxie plodu intra partum. STAN nejlépe predikuje stavy rozvíjející se metabolické acidózy, postnatálně hodnocené hladinou laktátu a BE ve fetální krvi.

        Klíčová slova: senzitivita, specificita, diagnostika hypoxie, kardiotokografie, fetální pulzní oxymetrie, ST analýza EKG plodu