Cíl práce: V rámci 30leté analýzy mateřské úmrtnosti v České republice jsme se zaměřili na prob- lematiku, která v současném porodnictví představuje hlavní článek vitálně ohrožujících stavů mateřské morbidity, s nejvyšším dopadem na mateřskou mortalitu. Cílem práce bylo připomenout hlavní příčinné souvislosti na konkrétním klinickém průběhu jednotlivých případů úmrtí, vytýčit hlavní chyby a omyly a statisticky zpracovat frekvenční analýzu a základní charakteristiku jed- notlivých rizikových skupin. Typ studie: Retrospektivní epidemiologická studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze 2, Ústav pro péči o matku a dítě, Praha 4 - Podolí. Metodika: Databáze 64 případů mateřských úmrtí na tromboembolii (TE) a 89 případů úmrtí v souvislosti s diseminovanou intravaskulární koagulopatií (DIC) v letech 1978-1997 v ČR byla použita k analýze jejich příčin, klinického průběhu, zejména v souvislosti s porodnickými operač- ními výkony, adekvátnosti poskytnuté péče a četnosti jejich výskytu. Demograficky byly zpraco- vány údaje o období vzniku smrtelných komplikací, věku a parity zemřelých a místech úmrtí. Výsledky: Koagulopatie zahrnující TE a DIC tvoří 42 % očištěné mateřské úmrtnosti a jsou tak prioritní problematikou oboru. Četnost a rizikovost smrtelných případů TE v letech 1991 - 1997 výrazně klesla po celostátním zavedení povinné mikroheparinové profylaxe v r. 1994 u rizikových skupin těhotných žen. Ve 20letém období připadá 1 případ TE úmrtí na 40 820 živě narozených dětí (ž.n.d.). Ve 41 % se uplatňoval při vzniku TE císařský řez. Zcela neuspokojivá je situace úmrtí v souvislosti s DIC. Zde připadá 1 úmrtí na 29 354 ž.n.d. bez tendence ke zlepšení. Analýza věkového rozložení jednoznačně prokazuje zvýšenou rizikovost u vyšších věkových skupin jak u úmrtí TE, tak i DIC. Totéž platí pro výši parity. Rozložení vzniku TE a DIC v průběhu gestace je nejvyšší v postpartálním období a v raném šestinedělí, TE však jsou rozprostřeny v 36 % i v 1. a 2. trimestru. U obou souborů jsou vyjmenovány faktory, které mohly být v přímé souvislosti se vznikem smrtelné komplikace. Chyby a omyly se uplatňovaly v organizaci péče, v primární a sekundární prevenci, v chybné diagnostice, v chybné - zejména neúplné - medikaci a většinou v pozdní operační terapii. Závěr: Dosavadní vyhlášená komplexní profylaktická opatření k zabránění rozvoje tromboembo- lických komplikací, pokud jsou v plné míře realizována, poskytují možnost minimalizace těchto obávaných a v minulosti tak častých smrtelných komplikací. Přetrvává však reálné nebezpečí hemoragií v souvislosti s DIC, která v současné době přes modernizaci terapie představuje hlavní článek mateřské mortality i morbidity.

        Klíčová slova: tromboembolie, diseminovaná intravaskulární koagulopatie, mateřská mortalita, gestace