Rozhodování o farraakoterapii duševních poruch v těhotenství a laktaci vychází z animálních studií, kazuistik, hlášení o nežádoucích účincích, registrů gravidních, anebo epidemiologických studií. V terapii zvažujeme na jedné straně následky, které může podání léků mít pro plod či kojence a na straně druhé negativní důsledky neléčené duševní poruchy pro ženu, anebo dítě. Alternativou farmakoterapie může být psychoterapie, anebo elektrokonvulzivní léčba. Mezi nejzávažnější následky podávání léků pro plod a kojence patří kongenitální malformace, neonatální toxicita, intoxikace a abstinenční symptomy a dlouhodobé neurobehaviorální následky. Vysazení dlouhodobé medikace znamená pro matku zvýšené riziko relapsu nebo zhor¬šení průběhu a celkového výsledného stavu onemocnění. V případě neléčené duševní poruchy jsou plod a dítě ohroženi především nedostatečnou péčí ze strany matky. Praktický lékař se ve své ordinaci často setkává s nemocnými s psychiatrickými diagnózami, běžně předepisuje psychofarmaka. Proto je důležitá základní orientace v problematice farmakoterapie duševních poruch v těhotenství a laktaci, znát možná rizika a alternativy. Přehled přináší informace o vztahu gravidity s psychózami, depresí, bipolární poruchou a úzkostnými poruchami. Detailně jsou diskutovány teratogenní a další negativní účinky jednotlivých skupin psychofarmak, antipsychotik, antidepresiv, stabilizátorů nálady, anxiolytik a hypnotik na plod a kojence v průběhu těhotenství a kojení. V přehledu jsou rovněž uvedeny základní principy farmakoterapie duševních poruch v těhotenství a laktaci.

        Klíčová slova: gravidita, laktace, duševní poruchy, psychofarmaka, kongenitální malformace