Na dospělých laboratorních potkanech našeho chovu (Wistar - samicích) jsme provedli experimenty, ve kterých jsme sledovali vliv 4krát (ve čtyřech po sobě následujících dnech) apliko- vaného lithia na spektrum mastných kyselin v krevním séru a ve tkáni mozkové kůry. Kontrolním zvířatům byl aplikován fyziologický roztok ve stejném objemu jako zvířatům experimentálním (i.p.). Mastné kyseliny byly stanoveny metodou plynové chromatografie. Lithium bylo aplikováno jako sodná sůl, a to v dávce 100 mg/kg tělesné hmotnosti (fy Sigma). Mastné kyseliny vyjadřujeme jejich podílem (%) na celkové sumě ( S = 100 %). Zjistili jsme, že opakovaná aplikace lithia zvýšila jak v séru, tak ve tkáni mozkové kůry podíl nasycených mastných kyselin o kratším, ev. středním řetězci. V séru došlo k významnému poklesu v zastoupení kyseliny arachidonové (20:4 n-6) a kyseliny dokosahexaénové (22:6 n-3). V tkáni moz- kové kůry jsme detekovali průkazné snížení v zastoupení polyénových mastných kyselin řady n-3, především k. dokosahexaénové (22: n-3), linolénové (18:3 n-3) a dokosapentaénové (22:5 n-3). Výsledky konfrontujeme s dosavadními nálezy a domníváme se, že vliv terapeuticky podávaného lithia může souviset se změnami na membránách nervových elementů.

        Klíčová slova: lithium, mastné kyseliny, kortex, krevní sérum.