Příspěvek k diskusi o problematice
disociativních stavů s přihlédnutím k dílu
Pierra Janeta (1859 – 1947)
Nerad J. M.1, Neradová L.2
Stichting Centrum 45, Oegstgeest, Nizozemsko, ředitel drs. J.W. Reerds, MBA1 Psychiatrická poliklinika Mentrum, Amsterdam, Nizozemsko, ředitel drs.W. Mulder2 |
|
Souhrn:
V první řadě je věnována pozornost pohledu Pierra Janeta na problematiku disociací, především na
historické kořeny jeho konceptu. Z Janetových prací jsou citovány pasáže z děl jeho předchůdců,
které on považuje za esenciální. Jde o historickou práci J. J. Moreau (de Tours) „O hašiši a mentálním
odcizení“ z roku 1845, odkud pocházejí pojmy „mentální degradace“ a „fixních idejí“. Dále jde o
anonymní práci z roku 1855, podepsanou „Hloupým Honzou“, ve které jsou brilantně zobrazeny
základy disociativní teorie. Je citován Janetův kritický pohled na freudiánskou psychoanalýzu, ve
kterém Janet popisuje, jak se Sigmund Freud zmocnil jeho myšlenek a konceptů, aniž by jej citoval.
Dále jsou zmíněny postoje nizozemských terapeutů k neodisociativní Hilgardově teorii, především
ke konceptu „skrytého pozorovatele“, jenž se dělí do tří skupin: akceptace, tolerance a odmítání. Je
načrtnut rozdíl mezi koncepty vertikální a horizontální disociace. Též je věnována pozornost instrumentům
na měření disociativních poruch v Nizozemsku: DES, SCID-D a především DIS-Q, což je
dotazník vyvinutý a validizovaný v Nizozemsku a Flandrech.
Klíčová slova:
Pierre Janet, J. J. Moreau (de Tours), S. Freud, disociace, „skrytý pozorovatel“.
|