Autoři seznamují s ukončením vývoje spojivkového implantátu a jeho použitím pro modelování spojivkového vaku u vrozeného a získaného anoftalmu.K plastickému řešení z vrozených forem přichází z kosmetických důvodů jednostranný anoftalmus degenerativní a konsekutivní. Orbita i adnexa bývají totiž jen relativně málo postižena. Druhou indikací je sekundární anoftalmus po enukleaci bulbu, kdy spojivkovému vaku hrozí retrakce následkem aktinoterapie orbitální oblasti či jizevnatého procesu po předchozím úrazovém ději. Implantát představuje konvexně konkávní destička kruhovitého tvaru o průměru 20 mm, jejíž střed je ztenčen pro snadnější manipulaci při vkládání. Vyrobena je ze silikonového kaučuku, jenž má vlastnosti charakterizované jako implant grade. Před vlastní implantací se upravuje ploténka zastřižením do potřebné velikosti. Vlastní operační postup u vrozeného anoftalmu spočívá v zevní kantotomii s postupnou preparací spojivky do tenonského prostoru v oblasti víček, aby vznikla dostatečně široká štěrbina umožňující vložení upraveného implantátu. Operace se ukončuje uzavřením kantotomie doplněné částečnou tarzorafií nevstřebatelnými stehy. Tímto je implantát dostatečně fixován v nově vytvořené oční štěrbině. Silikonová vložka se ponechává po dobu 3 až 6 měsíců, aby se epitelizovala operační plocha okolo implantátu. U získaného anoftalmu s retrakcí spojivkového vaku se v prvé fázi uvolní dolní přechodní řasa před vložením implantátu metodou cul-de-sac. Funkcí implantátu je modelování spojivkové štěrbiny u anoftalmů, tak aby byl udržován dostatečný rozsah fornixů pro pozdější vložení definitivní protézky. Implantát v současné době vyrábí ELLA-CS.

        Klíčová slova: anoftalmus, anoftalmický důlek, implantát, plastika spojivkového vaku, silikonový kaučuk