Souhrn:
Na souboru 22 nemocných, u kterých byla v období 1996 - 1999 provedena totální
laryngektomie, jsou hodnoceny výsledky nácviku náhradních fonačních mechanismů. Hlasová
rehabilitace spočívala v počátečním nácviku jícnového hlasu, eventuálně aplikaci hlasové protézy
Provox I, u neúspěšně rehabilitovaných nemocných v poslední řadě přidělením elektrolaryngu.
Kvalita hlasu byla hodnocena škálou podle Robeové. Velmi dobrým jícnovým hlasem (hodnoceno
podle Robeové F, G) mluví celkem 10 nemocných, což je 45,4 % všech sledovaných pacientů. Z toho
jícnovým hlasem bez hlasové protézy Provox I šest pacientů (27,3 %), s hlasovou protézou čtyři
(18,2 %). Jen částečně mluví jícnovým hlasem (podle Robeové stupeň C, D) sedm pacientů (31,8 %),
z toho šest nemocných (27,3 %) bez protézy a jeden s hlasovou protézou (4,5 %). Z celkového počtu
pacientů užívají dva nemocní elektrolarynx a tři nepoužívají žádný náhradní fonační mechanismus.
Při hlasové rehabilitaci po totální laryngektomii se jeví jako nejlepší následující postup: zahájení
edukace jícnovým hlasem, při neúspěchu zavedení hlasové protézy a jako poslední možnost přidělení
elektrolaryngu.
Klíčová slova:
larynektomie, jícnový hlas, hlasová protéza.
|