Cíl studie:Analýza údajů o podání rFVIIa v České republice u pacientů bez hemofilie. Typ studie:Analýza prospektivně sledovaných údajů počítačové databáze. Materiál a metody: Data registru Uniseven od jeho vzniku v roce 2001 do 31. 5. 2005. Výsledky:V průběhu sledovaného období bylo do registru vloženo 197 případů podání rFVIIa, z toho bylo 180 případů podání rFVIIa u ZŽOK, v 17 případech byl rFVIIa podán v rámci profylaxe/prevence krvácení. Nejčastější důvodem podání rFVIIa bylo ZŽOK u traumat a v průběhu chirurgických výkonů z jiné indikace než trauma, v 66,5 % bylo podání rFVIIa v indikacích ZŽOK spojeno s přežitím pacientů v souvislosti s danou epizodou, průměrná dávka byla 98 µg/kg, medián 100 µg/kg. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou podání rFVIIa byli nemocní s krvácením v průběhu chirurgického výkonu z jiné indikace než trauma; účinnost podání vyjádřená v procentech přeživších nemocných byla 55%, průměrná dávka byla 94 µg/kg, medián 100 µg/kg. Potřeba krevních derivátů a transfuzních přípravků byla signifikantně redukována při srovnání období před podáním rFVIIa a po něm. Podání rFVIIa s cílem prevence krvácení bylo použito v 17 případech, průměrná dávka rFVIIa byla 37 µg/kg, medián 13 µg/kg, úmrtí a trombembolické komplikace spojené s podáním rFVIIa nebyly zaznamenány v žádném z uvedených pří- padů. Závěr: Analýza údajů z registru Uniseven podporuje vysokou účinnost a bezpečnost podání rFVIIa v řadě klinických situací. Podání rFVIIa u pacientů, jejichž epizody ZŽOK jsou zaznamenány v registru, vedlo k signifikantnímu poklesu počtu podaných transfuzních jednotek erytrocytů, plasmy, množství koloidních roztoků a dávky vazopresorů.

        Klíčová slova: rekombinantní aktivovaný faktor VII – krvácení