Cíl: Prodloužit dlouhodobou průchodnost permanentních centrálních žilních katétrů (PCŽK) pro hemodialýzu pomocí úspěšného řešení jejich trombotických komplikací. Na základě získaných literárních zkušeností autor uvádí léčebný algoritmus a postup při jejich diagnostice. Materiál a metoda: Trombotické komplikace rozdělujeme na trombózu katétru a trombózu cévy. V léčbě trombotických komplikací PCŽK má dominantní postavení trombolytická léčba. Jediným vhodným trombolytikem v ČR je rekombinantní lidský tkáňový aktivátor plazminogenu (rt-PA). Trombolytikum seaplikujepřikatétrové trombózedokatétru formoubolusovédávkynebokontinuální infuze. Dávka trombolytika je nízká, průměrně 4–5 mg. Cévní trombózy jsou řešeny kontinuální trombolýzou malými dávkami rt-PA 0,5–1,0 mg za hodinu. Maximální dávka nemá překročit 40 mg. Výsledky:Upacientů s intraluminální trombózou a fibrinovým obalem je úspěšnost trombolýzy 90 % a výše. Nebyly popsány závažné krvácivé komplikace ani plicní embolie. Výsledky podání malých dávek rt-PA na velkých souborech u cévní trombózy nejsou ještě známy. Dosavadní a převážně nepublikované výsledky jsou však velmi dobré. Úspěšnost se i zde pohybuje kolem 90 %. Počet velkých krvácivých komplikací je nízký. Závěr: Trombolýza katétrové trombózy PCŽK představuje bezpečný ambulantní výkon k zachování funkce hemodialyzačního katétru, který lze při recidivě opakovat. Též trombolýza cévní trombózy se při použití nízkých dávek rt-PA stává bezpečnějším výkonem.

        Klíčová slova: katétr a katetrizace, komplikace – centrální žilní přístup – hemodialýza – trombolýza – rekombinantní tkáňový aktivátor plazminogenu