Rozložení žvýkací síly v okolí skloněných
dentálních implantátů v závislosti na sklonu,
typu povrchu a úrovni alveolární kosti
u krčku
Himmlová L.1, Konvičková S.2, Kácovský A.2, Goldmann T.2
1 Výzkumný ústav stomatologický 1. LF UK a VFN, Praha, přednostka doc. MUDr. J. Dušková, DrSc. 2ČVUT Praha, Fakulta strojní, Ústav Mechaniky Ú205, Praha, vedoucí ústavu prof. ing. S. Konvičková, CSc. |
|
Souhrn:
Na nitrokostní implantát začnou po zatížení žvýkáním působit síly, které vedou k adaptaci
jeho kostního lůžka. Přenos žvýkacích sil na kostní lůžko je závislý na vlastnostech použitého
implantátu. V současné době se upřednostňuje matematické zmapování vznikajícího zatížení.
V 3D grafice byly matematicky simulovány běžné i hraniční klinické situace. Jako model byl
použit dentální cylindrický implantát zavedený do kosti s apexem orientovaným v různých
úhlech mesiálně nebo distálně, s bioaktivním nebo titanovým povrchem, a s různou úrovní
okraje alveolární kosti v oblasti krčku (3 varianty). Působení žvýkacích sil bylo simulováno
prostorovou soustavou sil: 17,1 N ve směru vestibulo-orálním, 114,6 N ve směru kranio-kaudálním
a 23,4 N ve směru disto-mesiálním. Pro tyto modelové situace bylo metodou konečných
prvků počítáno redukované napětí von Mises a vypočtené hodnoty pro jednotlivé varianty byly
navzájem porovnány. Výsledky ukazují, že napětí vznikající u modelů implantátů s apexem
orientovaným distálně i více než dvojnásobně převyšuje hodnoty dosahované pro modely
s apexem směřujícím mesiálně. Podobně implantáty s bioinertní úpravou povrchu vykazují až
dvojnásobné hodnoty napětí v porovnání s modely s bioaktivní úpravou. Úroveň alveolární
kosti okolo krčku ovlivňuje napětí převážně u modelů s distálně orientovaným apexem a s nejvyšším
sklonem implantátu.
Klíčová slova:
dentální implantáty – sklon nitrokostní části – rozložení zatížení – metoda
konečných prvků
|