Incidence tromboembolické nemoci (TEN) u maligních chorob je vysoká a je i eastou poíeinou úmrtí tichto nemocných. Nejduležitijšími trombogenními einiteli jsou zminy koagulaeního systé- mu, venostáza, zminy funkce a struktury endotelu a vlivy specifické protinádorové terapie. Nej- eastijší klinickou manifestací je flebotrombóza dolní koneetiny. Diagnostické postupy poi prukazu trombóz se zásadni neliší od standardních postupu (klinické vyšetoení, duplexní sono- grafie, flebografie, ev. plicní scintigrafie). Intenzivniji musí být provádina profylaxe TEN v urei- tých situacích (chirurgická léeba, imobilizace, chemoterapie). Léeebná schémata hepariny, poípadni trombolytiky, jsou obvyklá, avšak následná antikoagulaení terapie musí být vedena tak dlouho, pokud trvá poítomnost aktivní fáze nádorového onemocniní, zejména je-li nemocný léeen cytostatiky. Poi kontraindikaci antikoagulaení léeby a dobré celkové prognóze je adekvátním oešením implantace kaválních filtru. Nové poznatky ukazují na možnost protinádorového pusobe- ní nízkomolekulárních heparinu, ale jedná se pouze o prvá pozorování.

        Klíčová slova: Tromboembolická nemoc - Maligní onemocniní - Etiopatogeneze - Profylaxe - Léeba.