Hypofaryngeální divertikl
Betka J., Klimák P., Taudy M., Klozar J., Astl J., Slavíček A.
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol, katedra ORL IPVZ,
přednosta a vedoucí katedry prof. MUDr. J. Betka, DrSc. |
|
Souhrn:
Autoři ve svém sdělení zpracovávají problematiku Zenkerova divertiklu. Práce je
rozdělena do dvou částí. V první části jsou uváděny historické, anatomické a fyziologické poznámky.
Poté následuje úvaha o etiologických faktorech vzniku Zenkerova divertiklu. Dále je zmíněna
symptomatologie hypofaryngeálního divertiklu a nejčastěji užívaný diagnostický postup.
V závěru první části jsou zmíněny terapeutické postupy používané ve světě a v ČR.
Ve druhé části autoři prezentují vlastní sestavu pacientů se Zenkerovým divertiklem. Na Klinice
ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK, IPVZ, FNM (dále jen ORL klinice) bylo v letech 1975 - 1997
operováno 35 pacientů s hypofaryngeálním divertiklem. Z toho bylo 22 (63 %) mužů a 13 (37 %) žen.
Tento poměr pohlaví (tj. muži:ženy - 2:1) je obdobný i v sestavách jiných autorů. Průměrný věk
pacientů byl 64 let. Nejmladšímu pacientovi bylo 46 let, nejstaršímu 81 let. Průměrná délka anam-
nézy byla 40 měsíců. Všichni pacienti udávali dysfágii, 75 % pacientů udávalo regurgitaci nenatrá-
vené potravy. Úbytek váhy více než 10% udávalo 29 % pacientů. U 34 pacientů byla provedena
resekce divertiklu, u jednoho pacienta byla provedena myotomie m. cricopharyngicus.
Operační technika je ve sdělení podrobně popsána. U všech pacientů došlo k ústupu (21 %), resp.
vymizení obtíží (79 %). U tří pacientů byla nutná revize výkonu. Autoři zaznamenávají rovněž výskyt
komplikací. Nejčastější komplikací jsou rané komplikace a parézy zvratného nervu.
Pooperační výsledky jsou srovnatelné s publikovanými výsledky jiných citovaných autorů.
Klíčová slova:
hypofaryngeální divertikl, faryngoezofageální divertikl, etiopatogeneze,
operační technika, výsledky.
|