Lidské smysly hrají v lékařské diagnostice doposud důležitou roli, ač technický rozvoj a automatizace diagnostických metod jejich význam stále zmenšuje. Při běžném vyšetřování krevního tlaku auskultační metodou se výrazně uplatňuje sluch vyšetřujícího. Cílem autorů bylo zjistit, zda a do jaké míry může zhoršený sluch způsobit nepřesnosti v určených hodnotách krevního tlaku. Nejprve byly změřeny hodnoty akustického tlaku Korotkovových fenoménů, vznikajících tlakem manžety na artérii. Bylo zjištěno, že jejich hladina prudce stoupá od prvního průniku krve do tepny, rychle dosahuje maxima, pak ale klesá poměrně zvolna až k zániku. Intenzitní maximum zvuků se pohybuje ve frekvenční oblasti kolem 125 Hz. Na základě zjištěných faktů lze předpokládat, že při nedoslýchavosti vyšetřujícího vzniká větší chyba při měření hodnoty diastolického tlaku. Tento předpoklad byl potvrzen klinickými experimenty. Nedoslýchavá osoba naměří vyšší h odnoty zejména diastolického tlaku, což může vést k nesprávné diagnóze hypertenze u normotonika. Při výraznější nedoslýchavosti jsou auskultační metodou zjištěné hodnoty systolického tlaku nižší a diastolického výrazně vyšší.

        Klíčová slova: měření krevního tlaku, Korotkovovy zvuky, auskultační metoda, nedoslýchavost.