Chronická myeloidní leukémie (CML) byla popsána poprvé v polovině 19. století. Až o 100 let později se objevila první cytostatika. Byť byl Ph 1 chromosom, hlavní cytogenetický marker CML, popsán již v roce 1960, většina podrobnějších molekulárních poznatků o CML pochází až z 80. let 20. století a z pozdější doby. Pro CML je klíčová translokace t(9;22)(q34;q11), vedoucí ke vzniku chimerického genu a tím i proteinu BCR-ABL. Protein ABL má tyrozinkinázovou aktivitu, která je v proteinu BCR-ABL deregulována, což způsobuje v leukémické buňce kaskádu dalších patologických procesů a její malignizaci. V 90. létech 20. století byla syntetizována látka STI 571, která je blokátorem ABL tyrozinkinázové aktivity. Dosud uveřejněná data o efektivitě tohoto léku u CML jsou pozoruhodná a lék má minimální toxicitu. Je nutno však upozornit, že preparát je v klinickém zkoušení teprve od roku 1998. Z podstaty jeho mechanismu účinku také vyplývá, že působí na následek, nikoliv na prvotní příčinu choroby. Nicméně je zřejmé, že vývoj protirakovinných preparátů půjde jednoznačně tímto necytostatickým směrem.

        Klíčová slova: Chronická myeloidní leukémie - STI 571