Pravidelná fyzická aktivita může příznivě ovlivnit další rizikové faktory ischemické choroby srdeční (ICHS) provázející diabetes (DM), jako jsou obezita, hypertenze, dyslipidémie, inzulinová rezistence a další.Tato důležitá součást léčby diabetu bývá často obtížně realizovatelná pro malou ochotu („adherenci“) diabetiků 2. typu k pravidelnému pohybu a nejsou rovněž jednoznačné údaje o intenzitě cvičení, která by účinně ovlivnila tyto rizikové faktory a byla by při tom bezpečná, snadno dostupná a psychologicky přijatelná. Cílem práce bylo zjistit, zda trénink chůzí, jakožto pohybové aktivity o nízké až střední intenzitě může efektivně ovlivnit parametry aerobní kapacity a krevní lipidy. Autoři předkládají výsledky 2 skupin diabetiků 2. typu. Experimentální soubor B (n = 10, věk 57 ± 7 let, BMI 31 ± 3, trvání DM 8 ± 5let) absolvoval 12týdenní tréninkový program chůze; na začátku a konci tohoto období byly hodnoceny ukazatelé aerobní kapacity na úrovni anaerobního prahu (VO2ANP), na úrovni symptomy limitovaného maxima (VO2SL, TepO2SL) a hodnoty krevních lipidů. U kontrolního souboru A (n = 6, věk 58 ± 7 let, BMI 32 ± 4) byly ukazatelé aerobní kapacity a krevní lipidy stanoveny po 12týdenním období běžné habituální pohybové aktivity. U souboru B vedl 12týdenní trénink chůzí k signifikantnímu zlepšení parametrů aerobní kapacity na úrovni anaerobního prahu (ANP), tepového kyslíku na úrovni symptomy limitovaného maxima (SL) a signifikantnímu snížení celkového a LDL-cholesterolu. U kontrolního souboru nedošlo k signifikantním změnám jak u aerobní kapacity, tak v hodnotách krevních lipidů. Tréninkový program s volbou chůze jako fyzické aktivity o nízké až střední intenzitě lze považovat za vhodný pro každodenní život motivovaných pacientů s diabetem 2. typu, nejlépe formou domácího tréninkového programu. Předpokladem úspěchu je jeho pravidelné a časté hodnocení zdravotnickými pracovníky.

        Klíčová slova: Diabetes mellitus 2. typu - Fyzická aktivita - Chůze - Aerobní kapacita - Krevní lipidy