Anatomické a hemodynamické změny
na žilním řečišti dolních končetin
postižených chronickou žilní
insuficiencí
Musil D.1, Herman J.2
1II. interní klinika Lékařské fakulty UP a FN, Olomouc, přednosta prof. MUDr. J. Ehrmann, CSc.2II. chirurgická klinika Lékařské fakulty UP a FN, Olomouc, přednosta prof. MUDr. Miloslav Duda, DrSc. |
|
Souhrn:
Během ultrazvukového vyšetření 309 dolních končetin s klinickými projevy chronické žilní insuficience
(CHŽI) jsme se snažili co nejpřesněji objasnit anatomické a hemodynamické poměry na
žilním řečišti. Nejčastějším patogenetickým podkladem CHŽI dolních končetin byl kombinovaný
reflux v povrchovém a hlubokém žilním systému (53,7 %) a izolovaný reflux v povrchových žilách
(25,9 %). Patofyziologie varixů byla založena převážně na žilním refluxu a ve většině případů šlo
o primární idiopatickou CHŽI (98,1 %). Posttrombotickou parciální obstrukci hlubokého žilního
systému (nástěnné posttrombotické žilní změny) jsme prokázali pouze výjimečně (1,9 %). Vysoká
koincidence refluxu v hlubokém a povrchovém žilním systému ukazuje na tzv. sekundární reflux
v hlubokých žilách vznikající na podkladě primárního refluxu ve velké nebo malé safeně. Pokusili
jsme se objasnit, zda rozvoj a četnost inkompetentních perforátorů přímo souvisí s přítomností
a závažností refluxu ve velké a malé safeně. Na základě přítomnosti a závažnosti insuficience
velké safeny nelze jednoznačně usuzovat na přítomnost dilatovaných a insuficientních perforátorů
na mediální straně bérce, kde se tyto spojky vyskytují nejčastěji. Velká safena je dlouhá žíla,
pro kterou je typická segmentální insuficience, tedy přítomnost refluxu v jejím určitém úseku,
zatímco v jiné své části je plně kompetentní. Anatomické žilní variability a anomálie na dolních
končetinách jsme prokázali u každé páté končetiny (62 končetin, 20,1 %). Většinou se týkaly velké
safeny (39 končetin, 62,8 %) a na druhém místě malé safeny (15 končetin, 24,2 %). Další anatomické
odchylky se vyskytovaly sporadicky jako jednotlivé nálezy. U velké safeny jsme nejčastěji nacházeli
vena saphena accessoria (54,8 %). Insuficientní variabilní povrchové žíly a anatomické žilní
anomálie nebyly jediným patogenetickým podkladem CHŽI, ale většinou se družily s refluxem
v oblasti hlubokých vén a perforátorů (84 %). V našem souboru bylo celkem 55 končetin (17,8 %) po
operaci povrchového žilního systému, u kterých byla zjištěna recidiva varixů. Příčiny pooperační
recidivy varixů lze rozdělit do 3 skupin: 1. insuficience velké safeny, 2. insuficience malé safeny
a 3. insuficience hlubokých žil. Většinou se jednalo o kombinovanou insuficienci v několika žilních
systémech současně (27 končetin, 49,1 %). I když jsme reflux v hlubokých žilách prokázali
u 50,9 % těchto končetin, kromě jednoho případu izolované insuficience se jednalo o kombinaci
s refluxem v povrchových žilách a perforátorech (49,1 %). Jako samostatná příčina recidivy varixů
jednoznačně vedla insuficience velké a malé safeny (15 končetin, 27,3 %). Žádný pacient by
neměl podstoupit operační výkon na žilním systému dolních končetin bez předchozího podrobného
ultrazvukového vyšetření. Jedině tak lze zvýšit pravděpodobnost úspěchu operace a snížit
riziko recidivy projevů CHŽI.
Klíčová slova:
Barevná duplexní sonografie - Chronická žilní insuficience - Anatomické žilní
anomálie - Variabilní žíly - Sekundární žilní reflux - Pooperační recidiva varixů
|