U souboru 71 nemocného s kataraktou ve věku 90 let a více operovaného od 1. 7. 1997 do 31. 12. 1998 na Oční klinice FN v Hradci Králové (operace 79 očí) byl použit upravený dotazník sestavený na bázi VF 14 za účelem zjištění přínosu operace katarakty pro pacienta v tomto věku. Získali jsme odpovědi pouze na 38 dotazníků vyplněných pacientem či ve spolu- práci s jeho příbuzným. Ke 14 dotazníkům byl navíc přiložen dopis, ve kterém příbuzní popisovali jejich názor na přínos operace pro pacienta. Ostatním nemohl být dotazník doručen. Zlepšení kvality života po operaci jsme zaznamenali ve 32 případech, jednou zhoršení a čtyřikrát nezměněný stav. Většina pacientů (33 tj. 87 %) by v případě možnosti nového rozhodování operaci podstoupilo znovu, 4 pacienti nikoliv, 1 pacient nevěděl. Dva ze čtyř pacientů, kteří by znovu již operaci nepodstoupili, měli na očním pozadí těžkou senilní makulární degeneraci (SMD), další dva byli kromě SMD postiženi navíc glaukomem (G) se ztrátou zrakových funkcí již před operací. Dotazníková metoda vystihuje přínos operace pro pacienta přesněji než pouhé hodnocení zrakové ostrosti. Z výsledků vyplývá, že je nutné věnovat zvláštní pozornost indikacím operace u nemocných s přítomnou těžkou SMD a opatrně indikovat operace i u dalších komplikujících nemocí s ohledem na vyšší riziko výkonu. Nízký efekt operace katarakty nesou nemocní tohoto věku obzvláště těžce, naopak úspěch operace, která vede k celkovému zlepšení jejich stavu, velmi kladně.

        Klíčová slova: operace katarakty, skupina dlouhověkých