Článek je úvahou nad pojmem stabilita. Autoři poukazují na rozlišování stability vnitřní, vnější, stability pružné a rigidní ve vztahu k pojetí mechanickému a tzv. funkčnímu. Proces zachování pružné stability osového orgánu považují za základní požadavek pro optimální posturální funkci i pro pohybovou jistotu. V souvislosti se stabilitou a posturou poukazují na nutnost využít existujícího vztahu mezi posturou, respirací i stavem mysli, která se podílí na procesu motorického chování.

        Klíčová slova: osový orgán, stabilita, druhy stability, řízení motoriky, intersegmentální svaly, bránice, motivace, limbický systém