U člověka po amputaci některé části dolní (ale i horní) končetiny dochází k situaci, kdy nelze realizovat dosud fungující vzorce pohybového chování. Proto je nutné stanovení odchylek lokomoce (chůze) těchto osob od normálního vzoru svalové aktivity a pohybu v kloubech. To platí i pro klienty s amputacemi na dolní končetině, které jsou provedené mezi kolenním a hlezenním kloubem - transtibiální amputace. Pro možnost komplexní analýzy pohybu je v ortotice a protetice využíváno široké spektrum biomechanických metod (kombinace kinematických a dynamických metod, doplněných o EMG a o měření tlaků na kontaktu těla s podložkou). Jejich aplikace slouží k porovnání různých typů protetických chodidel, k určení vlivu zdravotního stavu, intenzity pohybových aktivit, profesního zaměření pacienta a podobně. Pro možnost posouzení změn je také důležité určení průběhu pohybu a velikosti zatížení na zdravé končetině. Biomechanik má nezastupitelné místo v multidisciplinárním týmu, jehož vytvoření je nezbytné pro možnost komplexní péče o osoby po amputaci.

        Klíčová slova: transtibiální amputace, chůze, biomechanika